Agility je klasický koňský parkur – na vyhrazeném prostoru jsou umístěny skokové překážky, které jezdec s koněm překonává v předem určeném pořadí. Z toho kolem roku 1978 v Anglii vznikl sport pro psy zvaný agility.
    Dnes běhají agility psi různých plemen a spolu s nimi děti, mládež, dospělí, na parkuru na celém světě lze vidět dokonce i důchodce. Agility je vrcholový sport, má i svoje mistrovství světa.
Rozdíly mezi psím a koňským parkurem jsou především ve velikosti překážek. Psi jsou mnohem šikovnější a pohyblivější, takže kromě klasických překážek mají v parkuru zařazen i slalom, kladinu, houpačku, skok daleký, kruh, pevný a látkový tunel.
    Další rozdíl je v tom, že psovod na psovi nesedí jako jezdec na koni, ale běží vedle něj. Při běhu nesmí mít pes obojek a psovod jej ovládá slovními povely, ukazováním a pohybem. Překážky jsou rozděleny podle výškové kategorie: S-small, M-medium a L-large.
    Trať mívá 12-20 překážek a záleží na rozhodčím, jakým způsobem celý parkur postaví. Variant je nekonečné množství, stačí překážku o pár centimetrů posunout a hned má trať jinou obtížnost.
Na závodech se dělí třídy podle obtížnosti: A1 – třída pro začátečníky, A2 - třída pro pokročilé závodníky, A3 – pro ostřílené závodníky.
    Asi si myslíte, že běhat agility není vůbec těžké, že ukážete psovi překážku, on tam jde a tak to jde pořád do kola, ale naučit psa zvládat překážku, to je to nejmenší. Musíte zvládat různé otočky, protože pes vnímá a jinak chápe každý váš pohyb, proto se na parkuru stává, že máte několik chyb neboli odmítnutí, ale taky je možné být diskvalifikován – to když pes překoná jinou překážku nebo opustí parkur.
    Agility doporučuji každému, kdo má temperamentního psa a chce si s ním vybudovat vztah neboli pouto.

Anna Zimová