Reálný svět je ten, ve kterém se všichni denně pohybujeme, na věci v něm si můžeme sáhnout, vše je skutečné a za činy, které v realitě spácháme, neseme odpovědnost a i možné následky. Virtuální svět není nic, neexistuje a nemá žádnou hodnotu, ale i přesto se k němu velká spousta lidí obrací. V tomto textu bych se rád zamyslel nad virtuálním světem v podobě internetových online her, kde stačí pro registraci naťukat smyšlené jméno, heslo a zadat svůj email. Nyní se po stisknutí tlačítka přihlásit nacházíme na místě, kde vše nemožné se stává možným a  lidé zde nejsou tací, jaké je známe z běžného života. To je virtuální svět.


   Online hry nám všem, běžným smrtelníkům, otevírají neznámé možnosti a umožňují to, co v realitě nikdy nemůžeme dělat. Ale má to i své mouchy. „Ovšem jaké všemožné následky nese člověk, který se takovéto věci oddá?“, mohu se ptát sám sebe i vás. „Co se s ním stane po jisté době, když hraje nějakou online hru?“ To vše se vám pokusím osvětlit. Když si najedeme na jakoukoliv úvodní stránku některé z těchto her, vždy je zde psáno HRAJ NYNÍ ZCELA ZDARMA. Je to sice pravdou, ale hned v úvodu člověk v omezeném časovém limitu okusí všechny výhody, které si zde můžeme koupit za reálné peníze, ovšem nic hmatatelného za ně nezískáme. Poté stačí jeden špatný krůček proti pravidlům a již nikdy se se svým herním hrdinou nesetkáme. Pro hráče, který se hře podá a snaží se někam dostat, je to minimálně několikastovková záležitost měsíčně. Setkal jsem se s osobou, která do hry investovala až 5000 korun za měsíc.
   Tím se dostaneme k další otázce. „Jak do hry může děcko nasypat tolik peněz?“ Odpovědí je, že hru nehrají děti, naopak, z velké části se setkáváme s dospělými lidmi, dvacet, třicet až padesát let. Hráčů do 18 let je zde minimum a převládá věk kolem 22 <-> 30. Většinou jsou lidé s nižším vzděláním a často lidé s rodinou. „Myslíte, že je normální, aby člověk v 50 letech hrál online hry se svými syny, investoval do ní peníze?“ Jenže nikdo si to neuvědomuje a dle mého názoru je to velmi divné.
   Když jsem psal o tom, že ve hře jsou většinou osoby s nižším vzděláním, tak jsem nelhal. S hráči běžně komunikujete a tomu, co se člověk často dočte, se ani nechce věřit. Pravopisné chyby a věty bez významu. Uvedu zde dva reálné případy. Zde od hráče ve věku 35-40 let.



   Kdyby se ve hře nacházely jen pravopisné chyby, všechno by bylo dobré, ale hráči se nechají snadno unést a všechno, co se  ve hře děje, hodnotí jako realitu. Když se takové osobě něco nelíbí, padají hrubé nadávky a urážky. Přijde mi, že si tito hráči ve hře něco dokazují nebo dělají to, co si ve skutečném životě vůči nikomu nedovolí. Zde bych opět uvedl osobní zprávu určenou mně od hráče, o kterém mi nezbývá říct nic jiného, než že je sociopat.


   Dále bych mohl psát o tom, že nikdy nevíme, kdo je za druhou obrazovkou a podobných problémech, i když to se týká spíše sociálních sítí a veřejných seznamek. Sám jsem si za dlouhou dobu udělal na internetové hry svůj náhled a doufám, že jsem trochu pomohl i vám. Má tedy cenu se vůbec něčeho takového účastnit? Proč jsou  lidé ve hře tací, jaké je jinde neuvidíme? Virtuální svět je nejspíš stále plný neobjevených tajemství a zklamání v obyvatelích planety Země.

Lukáš Zaněk